Romové se do Skandinávie dostali hlavně v průběhu 18. století. Žili zde kočovným způsobem. V první polovině 20. století na ně úřady vyvíjely tlak, aby se usadili a asimilovali do majoritní společnosti.

V Norsku i ve Švédsku získalo romské etnikum status národnostní menšiny. S tím jsou spojená i práva na podporu kultury a výuky romštiny ve školách.

V Norsku byl nedávno otevřen Romský dům a problematice Romské historii  se dlouhodobě věnuje Glomdalské regionální muzeum.

Přesný počet Romů ve Skandinávii není znám. Odhady se liší, a to v rozpětí mezi 30 – 50 tisíci. Větší skupiny Romů žijí v jížním Švédsku a ve Finsku. V Norsku se koncertují v krajích Østfold a Trøndelag.

K romskému etniku bývají mylně řazeni i tzv. tateři – kočovné komunity (reisende), označováni odborně jako romanifolk. S Romy sdílí společný indický původ a vedou podobný kočovný způsob života. Romanifolk přišli do Skandinávie již v 15. století.