Otevřenost vlivům

Kvénština má vzhledem ke svým kořenům blízko k meänkieli a severofinským dialektům, a i proto bývá často porovnávána s finštinou. Kvénština je v mnoha aspektech konzervativní jazyk s celou řadou archaismů, ať už ve slovní zásobě nebo v samotné struktuře jazyka.

Kvénština existovala až do nedávné doby pouze jako mluvený jazyk a nová slova se do jazyka dostávala a stále ještě dostávají spontánně a nesystematicky. Paralelní používání přejímek z norštiny a finských výrazů není výjimkou.

Asi nejnápadnější rozdíly mezi dnešní kvénštinou a finštinou jsou v moderní slovní zásobě, kde kvénština přejímá nová slova z norštiny, např.

piili, norsky bil, finsky a česky auto

karaasi, norsky garasje, finsky autotalli, česky garáž

rattti, norsky ratt, finsky ohjauspyörä, česky volant

prämsi, norsky bremse, finsky jarru, česky brzda

universiteetti, norsky universitet, finsky yliopisto, česky univerzita

informasuuni, norsky informasjon, finsky informaatio (resp. tieto), česky informace.

Kvénština má vedle těchto norských výpůjček také přejímky ze švédštiny a sámštiny, nicméně je důležité zdůraznit, že samotný základ kvénštiny tvoří původní (severo) finská slova. Vedle rozdílů ve slovní zásobě se kvénština nejvíce liší od finštiny v morfologii, v časování sloves a skloňování podstatných a přídavných jmen.

V  tabulce je pro srovnání kvénský a finský Otčenáš.