Otevřenost vlivům

Grónština obohatila jiné jazyky (vč. češtiny) následujícími slovy: kajak (gr. qajaq), tupilak, anorak (gr. anori = vítr), iglú (gr. illu = dům z jakéhokoli materiálu).

Některá grónská slova vznikla spojením velmi starých slov s konkrétním významem, např. imeq + punga (voda + konc. 1. os. sg., tj. piju); neqi + vunga (maso + konc. 1. os. sg., tj. jím); pi + voq (věc + konc. 3. os. sg., tj. dostal); pissaq (dárek); pe-qar-poq (má).

V dnešní grónštině existuje mnoho výpůjček z dánštiny i angličtiny, např.: kutaa! (dobrý den), aluu! (ahoj – při setkání), baj! (na shledanou, ahoj – při loučení), baaja (pivo, lahváč), hashi (hašiš), pengeautomati (bankomat), frimærki (poštovní známka), juulli (Vánoce), viinni (víno), iipili (jablko), sikkili (bicykl), taxa (taxi), helikopteri (vrtulník), bussi (autobus), biili (automobil), lastbiili (nákladní auto), biilerpoq (jede autem), rullestolerpoq (jezdí na kolečkovém křesle), snescooterivoq (jezdí na skútru), stresserpoq (je ve stresu), hiisti (kůň), snapsi (pálenka), sapaat (neděle), passi (pas), kufferti (zavazadlo), minutsi (minuta), sekundi (vteřina), jména měsíců: januaari, februaari… a mnoho dalších.

Grónština si však vedle výpůjček zachovává i tendenci vytvářet vlastní slova pro označení moderních technologických vymožeností a nových produktů. Jako příklady novotvarů v moderní grónštině lze uvést:

qarasaq (mozek) + assigaa (podobá se něčemu); qarasaasiaq (umělý mozek, tj. počítač)

aningaaq (pův. význ. Měsíc) vs. aningaasaq (mince); aningaasat /pl./ (peníze)

qui (bouda); quersuaq (velká bouda, tj. sklad); quivoq (čurá);

qimusseq (psí spřežení); qimuttoq (tažné zvíře); qimuttuitsut (jako tažná zvířata, tj. vlak)

eqqumiitsuliortoq (ten, kdo dělá divné věci, tj. umělec);

sila (rozum) + -qar- (mít) + -nngi- (ne) + -tsoq (intr. příčestí); silaqanngitsoq (hlupák /pův. význam/; pálenka, tj. něco, po čem člověk ztrácí rozum, dnes se však spíše používá výpůjčka snapsi).