Z hlediska slovní zásoby nám finština při zběžném pohledu může připadat konzervativní, jelikož se tendenci přejímat slova z cizích jazyků tradičně bránila více než některé jiné jazyky. Například v 19. století našli učenci pro své novotvary vytvářené různými způsoby na bázi existujícího lexika ve finštině daleko větší živnou půdu než čeští obrozenci, jejichž pokusy nám dnes znějí spíše úsměvně.
Velmi aktivním na poli slovotvorby byl například autor Kalevaly Elias Lönnrot – jemu je připisováno mj. autorství poměrně základních slov jako kirjallisuus (literatura), kuume (horečka), muste (inkoust), sopimus (smlouva, dohoda), tasavalta (republika) a mnohých dalších.
Tendence vytvářet si vlastní slova existuje dodnes, a tak se hojně setkáváme i s vlastními finskými výrazy pro výdobytky moderní technologie, pro které v ostatních jazycích obvykle zdomácněla přejímka – matkapuhelin (mobilní telefon), muistitikku (flash disk), sähköposti (e-mail), verkkokauppa (e-shop) apod.
Podíváme-li se na finskou slovní zásobu podrobněji, vyjde nicméně najevo, že je plná i výpůjček. Ty se do jazyka dostávaly z různých směrů. Z dávných dob jsou poměrně četná slova přejatá ze staré baltšiny (meri – moře, lohi – losos, perkele – ďábel). Nejvíce výpůjček má finština vzhledem ke své historické situaci pochopitelně z germánských jazyků; do finštiny se dostávaly hlavně přes švédštinu (tuoli – židle, koulu – škola, saippua – mýdlo, lasi – sklo, kulta – zlato, viikko – týden, joulu – Vánoce apod.).
Logické je také působení slovanského vlivu, jednak praslovanštiny a později staré ruštiny. Z těchto jazyků pronikla do finštiny řada slov týkající se náboženství či života na venkově (risti – kříž, pakana – pohan, pappi – farář/kněz, raamattu – bible, ikkuna – okno, papu – fazole, tavara – zboží aj.).
O specifickou slovní zásobu spojenou s Laponskem obohatila finštinu sámština (tokka – sobí stádo, kaamos – polární noc, tunturi – laponská hora). Několik slov se do finštiny dostalo i z češtiny, vedle téměř obligátních robootti (robot), pistooli (pistole) a dollari (dolar) je českého původu pravděpodobně i výraz smetana, který ovšem znamená smetanu zakysanou. Do finštiny se měl dostat od českých mlékařů působících v Rusku. V posledních desetiletích pak vůdčí pozici zdroje přejímek převzala pochopitelně angličtina.