Faerština
Faerština je nejmenší ze severogermánských jazyků a má status úředního jazyka Faerských ostrovů. Faerské souostroví, tvořené osmnácti ostrovy, je autonomní součástí Dánského království. Nalézá se v severním Atlantiku mezi Islandem, Norskem a Skotskem a lze říci, že i jazykově stojí faerština v mnoha ohledech mezi islandštinou a norštinou či skandinávskými jazyky obecně.
Faersky hovoří cca 48 tisíc obyvatel Faerských ostrovů a rovněž i tisíce Faeřanů žijících jinde.
Faerština si uchovala velkou část staroseverské morfologie, ale ne do takové míry jako archaičtější islandština (u sloves například vymizel konjunktiv a z původně čtyř pádů faerština používá jen tři, protože v podstatě ztratila genitiv). Podobně také faerská slovní zásoba navazuje v mnohém na staroseverštinu, avšak i přes intenzivní puristické snahy obsahuje na rozdíl od islandštiny řadu dánských výpůjček. Rovněž na syntaktické rovině má faerština výrazněji skandinávský charakter.
Jak se fajnově projít pro Faerských ostrovech SE DOZVÍTE ZDE
Zvuková stavba sdílí některé zvláštní rysy s islandštinou (např. preaspirace, neznělé varianty hlásek /l, r, m, n/), ale jinak je poznamenaná řadou specifických hláskových změn, které přetavily mnoho slov téměř k nepoznání od jejich islandských či skandinávských protějšků, srov. např. faer. kúgv [kʰɪkf], nor. ku [kʰʉː], isl. kýr [cʰiːr̥] „kráva“. Mimo jiné kvůli velmi specifické výslovnosti není faerština s ostatními příbuznými jazyky do větší míry vzájemně srozumitelná.
V písemné podobě je faerština islandštině (a staroseverštině) naopak poměrně blízká, protože faerský pravopis je založený především na historickém principu, což má za následek velký rozdíl mezi výslovností a písemnou podobou jazyka. Ta vznikla podobně jako v Norsku coby produkt národního obrození 19. století, a teprve v polovině 20. století se faerština stala hlavním jazykem Faerských ostrovů.
Dánština byla po několik staletí jazykem administrativy, soudnictví, církve a vzdělávání. Faerština však po celou tu dobu zůstala dorozumívacím prostředkem Faeřanů v běžném životě a nikdy se nestala minoritním jazykem. Navzdory své velikosti se faerština pyšní také bohatou nářeční členitostí.
Ačkoli je dnes faerština přítomná ve všech oblastech života, je faerská společnost v podstatě i nadále bilingvní.
Na Faerách vychází něco kolem dvou set knih za rok, což je úctyhodné množství na tak malý trh, ale přesto asi polovina konzumované četby je v dánštině.
Dánština (a angličtina) převažuje především v populární kultuře, zůstala také částečně v soudnictví a některých oblastech vzdělávání.
Styky s Dánskem jsou v mnoha oblastech i nadále velmi živé. Ve školách je dánština jako cizí jazyk vyučována od třetí třídy, mladí lidé často studují nebo pracují v Dánsku a na Faerách zase přebývá relativně početná menšina Dánů, z nichž někteří pracují například i v administrativě a školství.
Ačkoli je dnes faerština přítomná ve všech oblastech života, je faerská společnost v podstatě i nadále bilingvní.
Na Faerách vychází něco kolem dvou set knih za rok, což je úctyhodné množství na tak malý trh, ale přesto asi polovina konzumované četby je v dánštině.
Dánština (a angličtina) převažuje především v populární kultuře, zůstala také částečně v soudnictví a některých oblastech vzdělávání.
Styky s Dánskem jsou v mnoha oblastech i nadále velmi živé. Ve školách je dánština jako cizí jazyk vyučována od třetí třídy, mladí lidé často studují nebo pracují v Dánsku a na Faerách zase přebývá relativně početná menšina Dánů, z nichž někteří pracují například i v administrativě a školství.
Dobrý den. – Góðan dag. / Hey. / Halló.
Na shledanou. – Farvæl. / Bei bei.
Uvidíme se. – Vit síggjast.
Děkuji. – Takk (fyri).
Odkud jsi? – Hvaðani ert tú?
Jsem z Čech. – Eg eri úr Kekkia.
Jak se jmenuješ? – Hvussu eitur tú?
Miluji tě. – Eg elski teg.
Číslovky:
Nul ein/eitt - tveir/tvær/tvey - tríggir/tríggjar/trý – fýra – fimm – seks – sjey – átta – níggju - tíggju
Číslovky 1–3 se skloňují v rodě a pádě.
