Přestože Dánsko a Česko spolu nesousedí, mají mnoho společného. Dílem jistě skrze Německo, které ovlivňovalo obě země co do stravy (párky, pivo, brambory) i jazyka a vzdělanosti. Dalším společným jmenovatelem je smysl pro (černý) humor, ironii, satiru.
Mezi jazykové zajímavosti patří např. české neříct ani muk a jeho ekvivalentní dánský frazém: ikke at sige et muk; české koště, dánsky en kost (srov. něm. Besen). Oblíbená průpovídka pít jako Dán se v Dánsku obrací severněji, Dánové říkají „pít jako Švéd“. Další zajímavým posunem je anglický výraz pro sladké pečivo: Danish pastry, v Dánsku se označuje Wienerbrød tedy vídeňský chléb.
Ve spojitosti s Dánskem si mnozí ze všeho nejdřív vybaví stavebnici Lego, víte ovšem, že vzniklo ze spojení slov: leg godt, což znamená hezky si hraj?
A věděli jste, že v dánštině neexistuje slovo prosím? Pro vyjádření zdvořilosti, jak jsme zvyklí, je potřeba znát celý arzenál zdvořilostních frází pro písemnou i ústní komunikaci (Må jeg godt; Må jeg bede om; Kan du være sød; Kunne du ikke lige; venligst…)
zvláštní grafémy:
Æ, æ
Ø, ø
Å, å (někdy psáno i jako Aa, aa, např. město Aalborg)
Tato písmena se vyskytují na úplném konci dánské (i norské) abecedy
Počítání do deseti:
en
to
tre
fire
fem
seks
syv
otte
ni
ti
Překvapivé mohou být vyšší číslovky, např. padesát se řekne halvtreds – proč? Je to zkrácenina původního halvtre sinds tyve, což znamenalo dva a půl krát dvacet; obdobně také sedmdesát (halvfjerds) a devadesát (halvfems).
Člun pluje po moři. Båden sejler på havet.
Pozdravy:
Hej! Dav! Davs! Goddag!
Hej-hej! Farvel!
Tak. Díky.
Tak skal du have. Děkuju.
Mange tak. Mockrát děkuju.
Tusind tak. Tisíceré díky!
Hvor kommer du fra? Odkud jsi?
Jeg kommer fra Tjekkiet. Jsem z Čech.
Hvad hedder du? Jak se jmenuješ?
Jeg elsker dig. Miluji tě.
Der er ingen ko på isen
(na ledu není kráva) – v tom nebude problém
At gå agurk
(srov. anglické go bananas) – zešílet
Jeg er en heldig kartoffel
(jsem šťastná brambora) – mám kliku
som sild i en tønde
(jako slaneček v sudu) – jako sardinky
det blæser 7 pelikaner
(fouká sedm pelikánů)
en halv pelikan
(půl pelikána) – fičí půl pelikána
at have en fod i hver lejr
(stát každou nohou v jiném táboře) – sedět na dvou židlích zároveň
at trække torsk i land
(táhnout tresku na souš) – chrápat jako dřevorubec
en lækker sild
(chutný slaneček) – pěkná holka, roštěnka, kočka
prelle af som vand på en gås
(odrazit se jako voda od husy) – jako hrách o zeď
gå i ged
(jít do kozy) – jít do kopru
at have rotter på loftet
(mít na půdě krysy) – straší mu ve věži
pakke sine sydfrugter
(sbal si jižní ovoce) – sbal svých pět švestek
Nejdelší dánské slovo bylo v roce 1993 dokonce zapsáno do Guinessovy knihy rekordů.
Dánština stejně jako němčina tvoří kompozitní složeniny, ale zdaleka si na ně nepotrpí tolik jako právě němčina. Nejdelším slovem je tedy oficiálně: Speciallægepraksisplanlægningsstabiliseringsperiode
Naopak nejkratším podstatným jménem je slovo ostrov ø, které po připojení určitého členu ztrojnásobí svou délku: øen, stejný případ je slovo řeka: å, åen.
Fart kontrol
– speed restriction area (nikoli kontrola prdů)
fartplan
– jízdní řád (nikoli prdící plán)
slutspurt
– finální výprodej (nemá nic společného s anglickým slut – lehká děva)
fagfolk
– odborníci (nikoli gayové)
Co naopak angličtináře pobouří?
Naprosté nadužívání slova fuck.
Rødgrød med fløde
– dal bych překlad?
Fisker Frits fisker friske fisk.
– dal bych překlad?
Slagteren sad nede i kælderen og pillede spæk
– dal bych překlad?
Napsal bych o co jde v odkazu...
http://www.tongue-twister.net/da.htm