Meänkieli je pro české prostředí stále ještě neznámý nováček. Jazyk se u nás nevyučuje a v rámci studia finštiny nebo švédštiny bývá zmiňován spíš jen jako okrajová zajímavost. Také informačních zdrojů v češtině je k dispozici velmi málo, případným zájemcům nezbývá než hledat v angličtině, ale širší možnosti mají samozřejmě ti, kdo ovládají i finštinu nebo švédštinu.
Čeští čtenáři mají možnost se prostřednictvím překladu seznámit alespoň se dvěma ukázkami literatury psané v meänkieli. V obou případech se jedná o díla Bengta Pohjanena: nejprve vyšel v časopise PLAV (10/2011) překlad úryvků z Tornedalské trilogie (Tance jeruzalémské, svatby kanaánské), v roce 2016 následoval překlad tentokrát už celého románu Faravidova říše. Za oba překlady vděčíme Michalu Kovářovi, který se v současnosti věnuje meänkieli v českém prostředí.
V podstatě jediným místem, kde je meänkieli předmětem akademického zájmu i za hranicemi Severu, je Kolozsvár v Sedmihradsku. Zde na univerzitě působí Enikő Molnár-Bodrogi, která meänkieli vyučuje a zároveň z tohoto jazyka překládá do maďarštiny.