Sámština
Sámové, kteří jsou u nás známi spíše pod názvem Laponci (dnes již zastaralý a politicky nekorektní název), obývají nejsevernější část Skandinávie za polárním kruhem. Jejich počet se odhaduje mezi 60 až 100 tisíc.
Nejvíce Sámů žije v Norsku (min. 40 000), dále pak ve Švédsku (min. 17 000), ve Finsku (min. 7500) a Rusku (2000). Skupiny Sámů se vystěhovaly na přelomu 19. a 20. století do USA.
Sámové se považují za původní (autochtonní) obyvatele Skandinávie, tzv. indigenous people. Tímto označením získali specifický status mezi severským menšinami. Kromě jazykových a kulturních práv si nárokují i práva na půdu a nerostné i vodní zdroje, což se stalo v sámských oblastech předmětem vášnivých politických debat i konfliktů.
Sámové se dělí na několik skupin. Hovoří se o norských, finských a švédských Sámech, kteří se dělí podle devíti variant sámštiny, a to na jižní, pitejské, umeské, severní, luleské, inarijské, skoltské, kildinské a terské Sámy.
Rozšířené je i dělení Sámů podle místa původu – v případě Norska na vnitrozemské (horské) a pobřežní Sámy a ve Švédsku a Finsku pak na lesní Sámy.
Sámská výslovnost nečiní Čechům příliš obtíží. Oproti češtině obsahují sámské jazyky navíc tyto fonémy:
đ (jako v anglické this)
ŧ (jako anglické thing)
nasální ŋ- konsonanty ž a z se vyslovují spíše jako /dž/. Stejně jako v češtině se vyslovuje č a š.
Zdvojené konsonanty, tzv. gemináty, se vyslovují dlouze, stejně jako tj, dj a nj a připomínají svou kvalitou české ť, ď a ň.
V sámštině je hlavní přízvuk na první slabice, vedlejší přízvuk pak na slabice třetí.
Pokud začínáte se sámštinou přes znalost norštiny či švédštiny, je sámská gramatika o to náročnější, začínáte-li se znalostí finštiny či jiného uralského jazyka, je to už jen opakování známých struktur. Z češtiny známe komplikovaný systém skloňování, pádů a časování. To je v sámštině dosti podobné. Ovšem je třeba naučit se množství různých koncovek a slovesných tvarů.
Sámština patří mezi uralské jazyky, ovšem při pohledu na její gramatiku převládá bohatá flexe, vrstevnatý slovotvorný systém, kategorie způsobu, slovesného rodu.
Pádové koncovky v sobě pojí kategorii pádu a čísla a osobní koncovky mají různé vzory a nesou zároveň význam osoby i čísla. Je třeba si osvojit mnoho vzorů - jiné vzory jsou pro sudoslabičné tvary a jiné pro lichoslabičné.
Sámština si zachovala tři čísla – singulár, duál a plurál. Při osvojování časování sloves se učíme vedle tvarů pro jednotné i množné číslo také tvary duálu (my dva jdeme, vy dva jdete, oni dva jdou). Sámové jsou prostě velcí individualisté a vnímají svět z pohledu jedince, dvojice a skupiny.
Sámština má oproti jiným uralským jazykům "pouze" šest pádů. Pro norsky a švédsky mluvící Seveřany je to tvrdý oříšek, pro Finy pak pohodička. A pro nás? Posuďte sami:
nominativ: (1.pád)
genitiv/akkusativ: (společný 2. a 4. pád)
illativ: (směrový pád s významem "kam")
lokativ: (s významem "kde")
komitativ: (náš 7. pád)
essiv: (s významem "kdy", v určitých případech i "kde" a "kam").
Náročnější na pozornost je značná variabilita slovních kmenů při skloňování. Dochází k dílčím změnám v kmeni slov, tzv. střídání stupňů (mezi slabým a silným stupněm), což znají dobře finštináři. Např. u výrazu Sámi (země Sámů) se v lokativu mění kmen slova na Sápmi.
Bures. Ahoj. (při potřásání rukou)
Bures, bures. Ahoj. (odpověď)
Buorre beaivi. Dobrý den.
Ipmil atti. Dobrý den. (odpověď na téměř všechny pozdravy)
(Olu) Giitu. (Mnohokrát) děkuji.
Mii du namma lea? Jak se jmenuješ?
Mu namma lea Vendulaa. Jmenuji se Vendula.
Mo manná? Jak se daří?
Bures (manná) Dobře.
Dearvva! Nazdar!
Mana dearvan! Na shledanou.
okta – guokte – golbma – njeallje – vihtta – guhtta – čieža – gávcci – ovcci – logi
várri hory
jávri jezero
johka řeka
mearra moře
čáhci voda
riddu pobřeží
biegga vítr
riđđu bouře
muohta sníh
čuoika komár
gumpe vlk
boazu sob
guovža medvěd
guolli ryba
diddi losos
luossa malý losos
sarrit borůvka
guoppar houba
beaivi slunce
eana země
násti hvězda
guovssahasat polární záře
davvi sever
lulli jih
nuorta východ
oarji západ
mánná dítě
nieida dcera/dívka
bárdni syn/chlapec
olmmái muž
nisson žena
áhčči otec
eadni matka
áhkku babička
