Sámština
Počet Sámů se odhaduje kolem 60 tisíc osob. Koncentrují se v norsko-finsko-švédském pohraničí. Ve střední a jižní části Norska, Švédska, jakož i na ruské Kole žijí Sámové roztroušeni mezi majoritní společností a jsou početně nevýznamní. Část Sámů dnes žije ve městech, nejvíce v norském Oslo a Tromsø a také ve Stockholmu i Helsinkách.
Nejvíce Sámů žije v Norsku (25 000), dále pak ve Švédsku (asi 17 000), ve Finsku (7500) a Rusku (2000).
Sámové hovoří devíti různými sámskými jazyky, které si nejsou vzájemně příliš srozumitelné. Většina Sámů dnes hovoří severní sámštinou. Ovšem znalost sámštiny není u všech Sámů samozřejmostí. Odhaduje se, že sámsky hovoří jen každý druhý Sám.
V Norsku žije Sámů nejvíce a jejich počet se odhaduje na 40 tisíc. Polovina z nich hovoří jedním ze tří sámských jazyků. Nejrozšířenější severní sámštinou hovoří přibližně 25 tisíc mluvčích, luleskou sámštinou asi tisíc, a jižní sámštinou o polovinu méně.
V Norsku jsou tři sámsko-norské okresy, v nichž je sámština vedle norštiny úředním jazykem. V těchto oblastech se sámština používá každý den.
V mnoha oblastech však značná část Sámů přestala na své děti mluvit sámsky, a tímto jazykem mluví jen nejstarší generace.
V sámských oblastech je v posledních dvou dekádách podporována na základních školách výuka sámštiny, jako druhý i jako další (cizí) jazyk.
Na Sámské vysoké škole v Kautokeinu probíhá výuka téměř výlučně v severní sámštině.
