Sámština
Sámská badatelka Katri Somby při jedné pražské návštěvě vyprávěla, že když se jako malá dívala na kreslený film o krtečkovi, tak si myslela, že je to sámský film. To usoudila podle závěrečných titulků, kde viděla typická sámská písmena Š, Č a Ž.
Skutečně, sámština a čeština mají společná písmena, která obě skupiny považují za typicky "svá". Severní sámština je ovšem převzala z češtiny. To je asi jediné, avšak milé propojení mezi těmito dvěma jazyky.
Zajímavostí pro nás v tomto kontextu může být i sámská zkratka ČSV (čé es vé). Ta nám může znít povědomě, ovšem u nás je to zkratka pro Český svaz včelařů, zatímco v sámštině je zkratkou slov: Čájehit Sámi Vuođa, což znamená "ukaž své sámství". Zkratka vznikla v polovině sedmdesátých let 20. století na podporu a obrodu sámské kultury a politického boje za uznání Sámů. Stala se motivačním heslem sámských obrozenců a intelektuálů. Dodejme, že Sámové jsou velmi potěšeni, když slyší "naši" perfektní výslovnost.
Jođi lea buoret go oru. Lepší je být na cestě než doma. (Přísloví se zdá být opakem Všude dobře, doma nejlíp)
Boarráseabbo beana gasit bátti gáská. Starší pes prokousne i tlustý popruh. (Se stářím přichází moudrost.)
Dolla ii čáskka goassege buollimis. Oheň na rozkaz nezhasne. (Vztek je těžké ovládnout.)
Gáttis leat gal viisát go fávllis funet manná. Když se na moři stane neštěstí, na břehu je mnoho moudrých. (Snazší je radit druhým než sám sobě.)
Goalke-jávrriin leat ollu máđut. V klidném jezeře je mnoho červů. (I v klidném člověku se mohou skrývat zlé pohnutky.)
Gal gumpe gávdná vel áidna bohcco nai duhát ealus. Vlk si z tisícihlavého stáda také vybere jediného soba.
In leat mun jur du gámanjunnesuoidni. Nejsem senem ve špici tvých bot. (Nech mě na pokoji.)/Sámové používali do svých kožešinových bot namísto ponožek slaměné onuce./
It don leat mus goahtemuorran orron. Nebyl jsi tyčí v mém stanu. (Neznáš mě tak, jak si myslíš.)
Ii guoli gotte, guhte lea árgi njuoskamis. Kdo se bojí, že se namočí, rybu neuloví.
Čállin lea joavdelasaid bargu. Psaní je práce lenochů.
V sámštině existuje 318 výrazů pro sníh. Tyto výrazy popsala ve své doktorské práci sámská badatelka Inger Marie Gaup Eira, která mimo jiné ukázala , že výrazy se stále používají v prostředí sámských chovatelů sobů v okrese Kautokeino.
Zde pár výrazů na ukázku:
mosku dálki /mlžný sníh (přes mlhu se nevidí, přes mlžný sníh to jde)
cuoŋu /tvrdší sníh (ideální pro lyže)
borga /padající sníh se silným větrem (prostě sníh, co lítá do očí)
šlahtti /mokrý sníh (pro nás sněhová šlichta)
seaŋáš /hodně mokrý sníh (leží pod ledem či jiným typem sněhu. Sobi se přes tento typ sněhu snáze dostanou k potravě).
Kautokeino (sámsky Guovdageainnu) je správním střediskem sámských chovatelů sobů, kde se sámština používá v každodenní mluvě a děti se ji učí jako první jazyk. Chov sobů je v Norsku spojen výlučně se sámskou populací. Dle zákona se chovu sobů mohou věnovat (historicky) pouze Sámové. V souvislosti s chovem sobů se v severní sámštině používá okolo 1000 výrazů.
Pokud je chcete slyšet, tak to už se musíte vypravit do Sápmi sami...
V sámštině existují dva různé způsoby, jak říci na shledanou.
Mana dearvan. Říká ta osoba, která se loučí a zůstává na místě.
Báze dearvan. Říká ta osoba, která se loučí a odchází pryč.
Pokud odchází obě dotyčné osoby zároveň, tak jedna musí, nedá se nic dělat, chviličku počkat. Jinak to nejde.
Mana dearvan!
